Turistické možnosti

Horská chta Švarná Hanka v Beskydech s možností cykloturistiky, letní i zimní pěší turistiky a sjezdového (vlek u chaty) i běžeckého lyžování. Pro náročnější lyžaře sjezdovka se dvěma vleky (délka 800m) ve vzdálenosti 2 km (dojezd autem možný).

Na hřebeni Gruně, pod Kozlenou ‘’ U Švarné Hanky’’. Původní hostinec, dřevěná chalupa, přestavěná r. 1908 na turistickou chatu, která získala velkou pověst a popularitu. Kozlena, nejvyšší vrch hřebenu Grúně, tj. 887 m.

Od 90. let minulého století se v naší oblasti rozvíjela turistika. Čeští turisté měli svou turistickou stanici na Bučkovicích pod evangelickým kostelem na dolních Starých Hamrech čili Harovicích. Nájemci hostince – František a Anděla Píchovi – zde vybudovali první český podhorský podnik ve Slezsku v roce 1898 a jeho úspěch je podnítil k budování prvního českého horského podniku ve Slezsku na Gruni. Dřevěnou chalupu, kterou koupili od majitelky zvané Švarná Hanka, přestavěli a 15. února r. 1908 ji slavnostně otevřeli pod názvem U Švarné Hanky. Tento název byl pak přenesen na samotnou paní Andělu Píchovou, která záhy na této chatě získala velkou popularitu a byla milována jako ‘’mamulka českých turistů’’ ve Slezských horách.

Mimořádný význam Gruně a Švarné Hanky v českém národním hnutí na zlomu století byl ještě podtržen skutečností, že zde často pobýval Petr Bezruč. Petr Bezruč sem přišel poprvé jako poštovní úředník Vladimír Vašek z Místku na podzim roku 1891. Vystoupil na Lysou Horu, prošel jejím úbočím a širokým okolím, seznámil se s přírodou a lidem. To byl jeden z inspiračních zdrojů jeho poezie, jež postupně přerostla ve Slezské písně. Bezruč začal soustavně navštěvovat také Gruň jako turista, aby se od roku 1908 stal pravidelným hostem v chatě U Švarné Hanky. Zde ho navštívil jeho bratr Antonín, v roce 1909 dr. Antonín Pírek z Hané, který s nim podnikl i výlet na Lysou Horu, v roce 1913 jej navštívil slezský národní pracovník Joža Vochala a pravidelným návštěvníkem zde byl i básník Otakar Bystřičan. Od roku 1910, vzhledem k množství letních hostů, jezdil Bezruč na Gruň mimo prázdniny, obvykle v září, kdy odtud podnikal s několika přáteli výlet na Lysou. Petr Bezruč pobýval na Gruni nerušeně až do svého zatčení 4. Září 1915 a v této souvislosti došlo na Švarné Hance 9. Října 1915 k ostré policejní prohlídce. Hned po svém propuštění v roce 1916 se znovu odebral na Gruň, kde však musel být jeho pobyt utajován, nebot’ byl stále policejně sledován. V době Bezručova pobytu na Švarné Hance v roce 1916, kde byl veden jako ‘’domovník’’, slavil v Těšíně 60. narozeniny arcikníže Bedřich/ markýz Gero/ . Začátkem června odjel s menší společností na několik dní do loveckého letohrádku Hartisov na Gruni. A tak uprostřed války žili na Gruni blízko sebe šéf generálního štábu polní maršálek arcivévoda Bedřich a jeho přísný soudce Petr Bezruč, domnělý domovník U Švarné Hanky. V roce 1917 se Bezruč dožil padesátky. Protože byl stále bez zaměstnání, trávil valnou část roku zde ve Slezsku. Zejména na Gruni U Švarné Hanky.